Rybářská dovolená s manželem

Když byly děti ještě malé často jsme jezdili k vodě a manžel, kde mohl, rybařil.

Děti mu pomáhaly,takže jsme museli přikrojit pár kusů chleba nejen pro ryby,ale i děti.

Manžel dokonce musel chleba pro ryby schovávat, protože dětem u vody zázračně suchý chléb chutnal a rybám by nic nezbylo.
Na to teď nejvíc vzpomínají, jaké to bylo prima rybaření  a jak chléb báječně chutnal.

Když jsem si já nerybářka poprvé nahodila,  chytila jsem kapra. Sice byl malej, takže jsme ho pustili zpět do vody, ale úlovek to byl a já byla šťastná ze svého prvního a jediného úlovku. Největší radost ale měl náš pejsek Venda. Je to sice malý pejsek, ale už má svůj kožený obojek pro psy. Sice menší, ale přece jen svůj -:) Nakonec jsme byli rádi, že máme i vodítko, nevěděla jsem, že s rybáři chodí tolik pejsků.

Od té doby nechávám manžela, aby se „své vášni“ věnoval sám. Když mě dopředu řekne, že jede na ryby, na oběd nakoupím a uvařím a počkáme v klidu a teple doma i s Vendou -:)
Stejně vím, jak to dopadne s rybařením. Hanka